Mily rok 2021. Domnievam sa, ze si sa narodil s nadejou v krasne dni a mozno Ta sameho prekvapila skutocnost. Vedz, ze aj mna. Bol si narocny v mnohych ohladoch. Mnohi pocas Tvojho trvania prisli o put v tomto zivote, mnohi prisli o zdravie, pracu, priatelov, nadej, lasku. Je mi luto, co vsetko si musel zniest, kolko kopancov dostat a kolko porozdavat. Ku mne aj mojim blizkym si bol milosrdny a za to Ti dakujem. Dakujem, ze som mohla s Tebou prejst vsetky dni, v ktorych si mi bol mudrym a vzacnym ucitelom a nasmeroval ma tam, kde som vzdy mala byt. Stretla som v Tebe seba samu ako kvapku nesmeleho dazda, mlacku na okraji lesa, pokojnu rieku, rozburene more, ostrov s majakom, cln aj pevninu. Pokracovala som v stiseni, vnimani nielen bielych motylov a spevu ich kridel. Aj ked este vela neviem, viem, ze nemusim. Spoznala som v Tebe vela naozaj skvelych ludi, stala som sa sucastou spolocenstva, mamou Margitou, bola som na novych prekrasnych slovenskych miestach. Samozrejme okrem tych mnohych kdesi tam v hlbkach a vyskach, kde ma vypocuju. Namalovala som v Tebe prekrasne obrazy, prisla na par uzasnych napadov, precitala desiatky neuveritelnych knih a bola som napomocna nielen nasim doma s covidom, ale aj vsetkym ostatnym, ktori ma potrebovali. Pokracovali online malovacky a otvorila som kohutik dalsim a dalsim ludom. Prijala som skutocnost na perach, odpustila bole, ukazala svetu slzy. Nechal si mi vsetkych blizkych a dovolil si dalsim na tento svet prist. Dal si mi neoblomnu vieru. Nielen v to, ze ich raz budem moct opat vsetkych bez ruska objat, ale aj vieru v prijatie a odovzdanie, vieru v nas vsetkych, v seba, v Teba aj v Neho. Dakujem Ti, 2021. Budem na Teba spominat s laskou ako na rok, v ktorom som vyrastla, bola obdarovana silnymi objatiami, dotykmi, chlebikmi, kolacikmi, knihami, vitaminmi, kapustnicami, stavami, myslienkami, modlitbami, farbami, nadychmi, vydychmi, oblakmi, dazdim, vetrom, slnkom, ludmi, darmi a vysnivanym klavirom.
Dakujem Ti, mily rok 2021, aj za vsetko, co som nevyslovila, ale citim to. Ved ty vies. Aj ked Ta nahradi Novy rok a ty tu uz nebudes, budem dakovat, ze si tu bol. S laskou, Kaťo.
Este nieco, co citim rovnko a lepsie by som to nepovedala:
Modlitba Františka z Asissi /Jan Skácel/
Pane, ať jsi stéblo trávy nebo obyčejný list.
Prosím, dej, ať aspoň trochu umím ve tvých vzkazech číst.
Prosím, dej, ať řeči stromů aspoň trochu rozumím.
Ať vědí, že se učím a že nic neumím.
Dej, ať zlomím svoji pýchu, dej mi hledat pokoru.
Když se trápím zbytečnostmi, ať pohlédnu nahoru.
Ať mi stačí dohlédnout na obzor, který jsi mi dal.
Ať se smířím se vším, co jsi mi kdy vzal.
A dej mi sílu snášet pokorně, co změnit nemám sil.
Odvahu, abych to, nač stačím na tomhle světě pozměnil.
A taky prostý rozum, který vždycky správně rozezná, co se změnit nedá a co se změnit dá
Ach, pane děkuji za všechno dobré i za to špatné, ať poučím se ze svých chyb.
Nevím, jestli ty mě slyšíš a zda jsi vůbec tam,
ale děkuji, že já jsem tady a směju se dál.